r
_

Vidím to (i) černobíle

… aneb přehled chemie a kinofilmového materiálu převážně od Ilfordu. Sepsáno do emailu pro kamaráda, který se začal trápit se zpracováním klasického černobílého filmu. Vše z mého pohledu na věc a předem varuji, že každej temnokomorník to má jinak a že tam jsou možná i blbosti …

Vývojky Ilford: ID-11
prášek k naředění roztoku

Poskytuje vyváženost mezi jemnozrností, ostrostí a množstvím polotónů. Prostě all-round vývojka. Buď se používá roztok, nebo se ředí 1+1 a 1+3. Všeobecně platí, že roztok dá hodně kontrastní negativ o minimální zrnitosti, 1+1 tak nějak akorát, 1+3 má vyrovnávající účinek (nejprokreslenější stíny a nevypláchnutá světla, ale hodně už patrné a ostré zrno). Klidně se v ní dá vymáchat bez obav i film Ilford Delta a výsledek bude solidní. Je to stejná vývojka jako Kodak D-76.

Microphen
prášek k naředění roztoku

Jemnozrnná a vyrovnávající vývojka vhodná pro citlivější materiály od citlivosti 200 výš. Není tak ostrá jako ID-11, extra se hodí pro push proces (to když exponuješ 400 jako 1600 a chceš z toho mít koukatelnou fotku).
Dřív můj osobní favorit, vyvolával jsem v ní všechno, celkem blbovzdorná a tolerantní vývojka. Její výhoda je právě jemnozrnost – super pokud děláš větší formáty 20×30 a vejš, na takový zvětšenině pořád hledáš zrno lupou, u menších formátů trochu vizuelně zvětšenina ztrácí ostrost – těžko to popsat, jakoby rozpité hrany, ale jen nepatrně a při opravdu velkém zvětšení.

Perceptol S
prášek k naředění roztoku

Jemnozrnná vývojka s extrémně nízkou zrnitostí. Hodí se ke zpracování filmů se s střední a nízkou citlivostí – tj. 50 a 100 iso. Nízká zrnitost je dobrá pro extravelké zvětšeniny. Hodně lidí (z mého okolí) v ní máchá FP4+ – výsledky jsou dost nekontrastní, ale extrémně detailní v kresbě negativu – taková ta lehce zašedlá fotka, na které je ale všechno tak nějak okay. Nikdy jsem nezkoušel, výsledky jsem ale viděl a nějak mě to nezaujalo. Někdy to asi z legrace možná i dám. Do budoucna stativ, PanF+ 50 a tahle vývojka.

Ilfosol S
roztok

stejně jako perceptol, ale o trochu lepší – hodí se pro vyvolávání filmů s nízkou citlivostí a stejně jako DD-X asi víc vyrovnává.

Ilford DD-X
roztok

jednoduše vytáhne z dobře exponovanýho filmu maximum, jemnozrná a vyrovnávající, celkem blbovzdorná a hlavně extrémně univerzální. Ilford ji vyvinul speciálně na Delta filmy, ale doporučuje v tom máchat vlastně všechno. U všech Ilford filmů je uvedena jako “best overall image quality”. Sice je drahá (550 Kč), ale zase se ředí 1+9, takže litřík vydrží dýl. Mám ji v lednici už delší dobu dobře zakonzervovanou, vyvolal jsem v ní už dost filmů a dost ji ještě asi vyvolám, teda doufám 🙂 Na webu FotoŠkoda je psáno, že je to vývojka určená pro vyvolávací automaty pro rychlost při vyšších volacích teplotách – což je tak trochu blbost, protože na stránkách výrobce je to trochu jinak, ale i tak se dá použít. Zlí jazykové na webu tvrdí, že DD-X je jen tekutej Microphen. Nemyslím si to. Je to někde mezi a to mě vyhovuje. Prostě DD-X favorizuji.

Foma Fomadon LQN
roztok

ve spojení s Fomapanem Creative 200 asi nejvhodnější pro začátečníky bez praxe. Velmi dobré výsledky a hlavně to skoro ani nejde zkazit. Pokud si chcete vyvolat svůj první film a nevíte, zda vás ČB chytí, je to nejrozumnější volba. Film a vývojka mých temných začátků v temné komoře na zvětšováku od táty. Creative 200 a vůbec Foma filmy jsou dobré filmy, problém je jistá nestálost produkce – viz níž. Foma ostatním konkuruje jak kvalitou, tak ale hlavně cenou.

Tetenal Ultrafin Plus
roztok

Vývojka určená pro filmy s plochými krystaly jako je Ilford Delta a Kodak TRI-X. Ředí se 1+4, nebo 1+6. Je jemnozrná a docela dobrá. Stejně jako s DD-X s ní lze vyvolat i vše ostatní.

Já jsem v jejím možná už letitém zbytku (bylo mi to líto vylejt) vymáchal s jistou dávku odhadologie negativ Ilford Pan 400, který jsem považoval za osvícený a tedy zničený (povedlo se mi dvakrát za sebou otevřít zadní víko foťáku s rozfoceným filmem). Dvě třetiny filmu jsem zachránil a i úspěšně vyvolal v následující kombinaci:

40 ml vývojky + 260 ml vody (vývojnice plastimat) po dobu 12 minut za teploty 20*C. Prostě dobrá vývojka i materiál … sem tam se odhadologický experiment vyplatí.

ostatní roztoky – Ilfotec LC29 (něco jako FOMA LQN – totálně blbovzdorná s tím, že FOMA LQN je levnější) – nezkoušel jsem; PQ universal (Hydrochinovová vývojka, daj se v ní vyvolávat jak pozitivy i negativy, asi pro cvoky a velkolaboratoře, co šetřej – prodává se v pětilitrovim balení) – nezkoušel jsem; Ilfotec HC (normální vývojka extrémně koncentrovaná – v litru vyvoláš 50 filmů – jde ředit 1+14 – pro šetřílky a fotolaboratoře) – nezkoušel jsem.

Přehled filmů co jsem kdy použil a jak to dopadlo: Foma Classic 100, Creative 200 a Action 400 – blbovzdornej materiál, toleruje expoziční chyby, toleruje chyby ve vyvolávání, sem tam vadná série – fleky na negativu. Stalo se mi asi dvakrát, celej negativ jsem zahodil, čas strávenej focením pryč a prachy za film taky. Proto Ilford a ostatní. Jsou ale i lidé, kteří tvrdí, že se jim to nikdy ještě nestalo a nebo jen jednou, ale to byla náhoda. Držím takovejm palce. Sem tam si koupím Creative 200, asi pro připomínku starých časů. Fleky jsem naštěstí neviděl. Někdo tvrdí, že se sem tam vyskytnou i drápance na negativu, to jsem zaznamenal jednou a stejně myslím, že to bylo mojí blbostí v průběhu vyvolávání.

Ilford Pan 100 a 400 – levnější emulze, solidní výsledky, má smysl koupit když se bojíš fleků na Foma filmech – dobrej start za dobrou cenu. Někdy si je kupuji i teď z ekonomických důvodů – pro focení “jen tak”.

Ilford PanF+ 50 – extrémně jemnozrný film, viděl jsem z něho super krajinářské fotky, nádherná tonalita, super ostrost. Nikdy se mi ale nepovedl podchytit. Zkazil jsem jich už asi pět (respektive to nebylo to “ono”). Pro mě začarovaný materiál, ale i tak mám zas jeden v lednici a těším se, až ho zas “dám” – třeba se povede. Chyby netoleruje ani při expozici a ani při vyvolávání.

Ilford FP4+ 125 – super materiál s velmi specifickou tonalitou, chyby moc netoleruje, ale ještě se to dá. Když jsou ideální světelné podmínky super materiál. Vhodný pro jasný a slunečný den s dostatkem světla, ovšem ani za zamračeného počasí ostudu neudělá (tedy na stativu, pokud cloníte objektiv).

Ilford HP5+ 400 – stejně jako FP4+, jen na horší světlo – podzim a zima, mlha a kouřmo, nebo když je pod mrakem, případně reportáž. Vysoká expoziční pružnost, lze push procesem vyvolávat i na iso 1600 v kombinaci s Microphenem.

Ilford Delta 100 – extrémně jemnozrný materiál, super tonalita, vysoká ostrost. Asi to nejlepší, ale netoleruje žádnou chybu při zpracování. Dost specifické výsledky, stejně jako FP4+ pro dobré světlo, rád s ním fotím na horách, když je hezky.

Ilford Delta 400 – extrémně jemnozrný a přitom citlivý, zvláštní tonalita hodně podobná k FP4+ ale stejně jako delta se specifickou a pro Delty typickou tonalitou, univerzální použití, zvládne jak jasný letní den, tak zateženo a hnusně. Netoleruje chyby.

Fuji Neopan Across 100 – maximální expoziční pružnost – pojme největší rozsah světel a stínů při zachování maximální ostrosti a nejjemnější zrnitosti. Charakteristické tonální podání. Absolutně univerzální na stativu. Netoleruje chyby při expozici a vyvolávání (teda díky své pružnosti toleruje, ale nebude to vypadat, jak jste chtěli) asi stejně jako Delty.

Fuji Neopan 400 – podobný Deltě 400, jen trochu jiná tonalita a možná ještě jemnější zrno, hodně dobrý materiál, stejně netolerantní jako Delta 400.

Fuji Neopan 1600 – fotli jsem s tím jednou na koncertě – Psí Vojáky a Filipa Topola a také kapelu Killing Joke. Fuji ho udělalo speciálně na reportážní fotografii.

Ilford SFX – film s prodlouženou spektrální citlivostí do infračerveného spektra, nutné exponovat s tmavě červeným filtrem. Zajímavej experiment. Chce dobrý IR filtr, funguje i s klasickým hodně červeným filtrem, jen výsledek nebude úplně to ono. Je třeba ostřit jinam, než ostří oko – tj. dobré mít na objektivu IR stupnici.

Agfa APX 100 – docela solidní materiál, pro mě překvapení – něco mezi Across a FP4+, jen je tolerantnější. Agfa stopla výrobu klasických fotomateriálů, daj se koupit zbytky.

Fotopapíry:
používám už delší dobu Multigradační papíry na RC podložce (plast) a myslím že ani není důvod to nedělat, už jen proto, že to má nepopiratelné výhody při zvětšování a zpracování (čas). Filtrace nastavuji na barevné hlavě MeoColor. Po kartonu sahám už jen na velký formát (30×40 a víc) a díky náročnosti zpracování tak nějak vyjímečně. Faktem je, že na skle vypnutý a na vzduchu uschlý brom je kvalitou a vzhledem jinde. Doporučuji to alespoň zkusit – znám dost lidí, co RC plast podložkou přímo pohrdají. Chápu je.
Kentmere (už se daj u nás dost blbě sehnat) – řekl bych o trochu lepší, než Ilfordy, extra Brom a kartony. Na plastu se mi zdají taky lepší než nejlevnější Ilford X-Press – asi nastejně jako Ilford IV, ale za lepší cenu. Studené barevné podání ovšem ovlivnitelné vývojkou.
Ilford X-Press – rychle schnou a jsou dost citlivé. Ve spojení s pozitivní vývojkou Ilford Multigrade ani do studena a ani do teplého tónu – někde mezi. Solidní konzumní papír.
Ilford IV RC – stejně jako X-press, jen víc povrchů a lepší tvrdší papír. Asi nejrozumnější volba hned po Kentmere. Dvojitá gramáž se sametovým povrchem docela připomíná na vzduchu uschlý brom karton. Ale jen připomíná. Nádech ovlivní vývojka, Ilford Multigrade ho natáhne víc do studena, ale záleží na typu papíru. Při koupi si nechte předložit vzorník, je z čeho vybírat.
AGFA Multigrade – o tochu lepší a hlavně levnější než Ilford X-press. Už se nevyrábí. Nádech do studena.
Forte – maďarská Foma, brom nacucanej stříbrem, rád na ně dělá Jan Saudek, prý je nakoupil rovnou z fabriky (už prošlé) a má prý  doživotní zásobu. Já měl jednou nějaký lesklý plasty. Docela fajn, ale tak nějak nastejno s ilfem.

Pozitivní vývojky: Univerzální vývojka FOMA
prášek

název mluví za všechno, hydrochininová vývojka klasické koncepce. Dřív jsem v ní volal kartóny, než jsem přešel na pohodlnější RC podložku. V době mých začátků těch plastovejch podložek zas tak moc nebylo a byly i dražší.

Foma Fomatol LQN
roztok

Pro papíry Foma jasná a hlavně ekonomická volba. Klasická emulze. Zdá se mi do studena, záleží na papíru, už si to moc nepamatuji.

Ilford Multigrade
roztok

Pro multigradační papíry od Ilfordu je to rozumná volba. Asi proto ji taky vyrábí. S IF X-press nádech tak nějak mezi, stejně tak Ilford IV RC – ale dle druhu.

Tetenal Variospeed
roztok

Vyvinutá pro Multigradační papíry jak RC i FB kartony. Vychází levněji než Ilford Multigrade. Jestli je lepší, nebo horší nedokážu posoudit. Řekněme remíza?

Tetenal Eukobrom
roztok

Jak název napovídá, je tu pro klasické papíry na barytované podložce, prostě pro karton. Nikoliv pro multigradace, ale pro klasiku. Dává nejbohatší polotóny a je tak akorát, neutrální nádech, pro baryt zatím asi to nejlepší, co jsem měl. S úspěchem jsem v tom vykoupal i RCčka multigradační, jen to déle trvalo a výsledek je solidní.

Dnes 6.1.2012 také proletěla médii zpráva o tom, že firma KODAK krachuje. S Kodakem s konečnou platností končí i éra klasického fotografického materiálu. Mimochodem první digitální zrcadlovku vyvynul vlastně právě Kodak  v roce 1991 ve spolupráci s Nikonem – respektive na bázi Nikonu F3. První digitální snímací čip představil také Kodak a to již v roce 1975, měl rozlišení 100x100px. Kodak na rozdíl od ostatních nedokázal jít s digitální dobou a to vedlo k jeho krachu. Momentálně se snaží nabízet k odprodeji všech svých 1100 patentů a část společnosti zachovat. Jak to dopadne uvidíme.

Máte jiné zkušenosti? Rád se poučím – fakt. Prosím do commentu, nebo do mailu jan@latak.cz. Děkuji.

 

A aby toho nebylo málo … popisky když kliknete na náhledovou fotku pravým myšidlem – jen odhad, ale tak na 90% správně. Jsou to celkem mizerné scany, mimochodem.

Share

Twitter Facebook Del.icio.us Digg LinkedIn StumbleUpon

Reply